Ondřej Synek před olympiádou: Chci medaili, snem je zlato!

28.7.2016

Ondřej Synek je úřadujícím mistrem světa (Foto Detlev Seyb)Ondřej Synek je úřadujícím mistrem světa (Foto Detlev Seyb)
Ondřej Synek je úřadujícím mistrem světa (Foto Detlev Seyb)

Na svou čtvrtou olympiádu odletěl speciálem s velkou částí české výpravy Ondřej Synek. I v Riu bude patřit k favoritům mužského skifu: „Určitě se chci porvat o některou z medailí a v koutku duše myslím na zlato, protože jsem ho na olympiádě ještě nikdy nezískal.“

Na OH poprvé startoval v Aténách 2004 ještě na dvojskifu, s Milanem Dolečkem skončili pátí. O čtyři později v Pekingu vybojoval na skifu stříbro, stejně jako v roce 2012 v Londýně. V Riu bude kvůli aklimatizaci týden. Skifaři začnou svůj program rozjížďkami 6. srpna, finále je na programu 13. srpna.

Je pro tebe týden času na aklimatizaci dostačující?

Mohli jsme si odlet vybrat a já to s trenérem naplánoval takhle. Mám to vyzkoušené, do Ameriky lítám na závody poměrně často. V Brazílii je navíc jen pětihodinový posun a šest dní je dostatečná doba, abych se srovnal.

Těšíš se hodně, až na tebe dýchne atmosféra olympiády?

Nejvíc se těším, až to budu mít za sebou (smích). Jsem docela vystresovanej a cítím to na sobě čím dál víc, jak se olympiáda blíží. Ale těším se moc a doufám, že všechno proběhne v klidu. Hlavně, ať nejsou žádné únosy a podobné skandály.

A co virus zika? Nemáš z něj obavy?

Podle mě je to z velké části mediální bublina. Máme repelenty a nemyslím si, že by tam byla nějaká reálná hrozba nákazy. Myslím si, že je to i trošku farmaceutická propaganda.

Někteří sportovci ale kvůli viru zika odmítli do Ria jet.

Jenže to byli většinou tenisti a golfisti. Myslím si o tom svoje. Pro většinu z nich není olympiáda žádný vrchol, ale pro ostatní sportovce ano. My se tam opravdu těšíme a nikdo o to nechce přijít.

Na co se v Riu nejvíc těšíš?

Že se zase potkám se sportovci z jiných odvětví. Z Čechů tam mám za ty roky spoustu kamarádů. A samozřejmě na atmosféru olympiády. Je to něco jiného než mistrovství světa. Doufám, že se aspoň v neděli po finále stihnu podívat osobně na nějaké sporty, protože hned v pondělí odlétáme domů.

Co chceš ještě zvládnout v dějišti před závody?

Tam už člověk nic nedožene. Budu trénovat, ale spíš už půjde o takové to ladění formy.

Jaké máš informace o jezeře, kde budete závodit?

Vloni tam bylo jako generálka mistrovství světa juniorů a žádné problémy nebyly. Informací mám dost, trenér tam byl na inspekci. Je to jezero kousek od pláže Copacabana a všechno by mělo být v pohodě. Jen doufám, že nebude nějak brutálně foukat vítr.

Jaký je tvůj osobní cíl?

Na olympiádě se počítá jakákoliv medaile. Je to speciální chvíle, šance na reparát je jednou za čtyři roky. Je to závod, v němž i největší favoriti kolikrát propadnou, psychicky hrozně vyhrocený. Ale věřím, že to moje hlava pobere a zvládnu to. Jakákoliv placka bude úspěch, i když pošilhávám po tom zlatu. Když budu druhý nebo třetí, svět se rozhodně nezboří. Ale odjet bez medaile, to by mě mrzelo.

Jak vidíš svoje soupeře?

Největším bude určitě Drysdale. Ve vesnici byli jako jedni z úplně prvních sportovců, na jezeře taky. Chtěli tam být co nejdřív. Pak je tu Chorvat Martin, který Drysdala pěkně prohnal na posledním svěťáku v Poznani, Kubánec a uvidíme, kdo další. Nepojede Litevec Griskonis, který přesedlal na dvojskif. Jeden člen z jejich úspěšného dvojskifu se zranil, a protože Griskonis je z těch ostatních nejlepší, pojede dvojskif. Mají tam velkou šanci na medaili, možná i na zlatou.

Ty jsi Světový pohár v Poznani vynechal. Jak probíhala finální příprava?

Byl jsem tři týdny v Livignu s klukama z dvojky bez kormidelníka, kteří se dodatečně kvalifikovali na olympiádu, Helešicem a Podrazilem. Bylo to super, trénovali jsme společně. Po návratu domů jsem byl týden v Praze a poslední dva týdny na Slapech v Županovicích. Udělal jsem všechno, co jsem mohl, skoro každý trénink jsem šel přes závit a mám hlavně radost, že to vydržela záda. To byl největší otazník.

Rio pro tebe bude už čtvrtou olympiádou. Jak vzpomínáš na předchozí?

V Aténách mi bylo 21, byl jsem vyjukaný kuře. Nevěděl jsem, která bije. V Pekingu už jsem byl trošku zkušenější a k tomu vítězství jsem měl jednoznačně nejblíž. Uteklo mi fakt o kousek, porazil mě Tufte. V Londýně byl Drysdale v daný den jednoznačně nejsilnější, neměl jsem na něj. Ale psychicky jsem byl silný a z té atmosféry jsem se nepodělal.

(Zdroj Ondrejsynek.cz)

Český veslařský svaz (ČVS) > Novinky > Ondřej Synek před olympiádou: Chci medaili, snem je zlato!